Největší zkoušky v prvním trimestru těhotenství

Ráda bych tento článek věnovala všem ženám, které se ve svém těhotenství věnovaly podobným otázkám a zkouškám, jako já. 

Nikdy jsem nikde nečetla článek na toto téma, nikdy jsem ani neviděla, že by tohle někdo řešil ....Ačkoliv vím, že si tím prochází každá žena... Jen to každá vnímá jinak.

 

O čem tu mluvím? 

 

O lékařské péči a pravidelných prohlídkách v těhotenství. 

Než jsem otěhotněla, tak jsem se touto otázkou nezabývala, měla jsem jasno, mám přeci pohodového gynekologa, takže je vyřešeno, pak si k porodu přizvu dulu a bude.

Toť byla moje vize, která jsem si myslela, že se naplní.

 

Vše jsem musela přehodnotit a změnit po prvním telefonickém hovoru na gynekologii.

Do teď (a to jsem v půlce těhotenství) to ve mně vyvolává silné emoce. 

 

Že jsem těhotná jsme zjistili skutečně brzy, hned v 1. den vynechané menstruace, ale věděla jsem, že na gynekologické vyšetření se hrnout hned nebudu...

Začala jsem si tedy pokládat otázku... "Kdy je ten správný čas jít na 1. prohlídku?"

Googlila jsem na netu a zjistila, že tohle je tak individuální, že si to budu muset rozhodnout sama. 

Změtně si říkám, že s příštím těhotrnstvím bych klidně počkala do 9. týdne.

Ale vzhledem k tomu, že jsem nemohla uvěřit, že jsem těhotná, tak jsem se rozhodla navštívit lékaře dřív.

No rozhodla... v 7. týdnu jsem se chtěla objednat na prohlídku, ale na online objednávkovém systému měl můj gynekolog volno asi až za 3 týdny, bála jsem se, aby to už nebylo pozdě a nevynadal mi, proč jsem nepřišla dřív. Tady vnímám první problém... Vážně jsem se bála, že mi gynekolog vynadá? Odkud ten strach zdoktorů pramení? Proč bych se ho měla bát... Vždyt jsem jeho klient...Klient jako v jakémkoli jiném oboru... Můj strach pramení z předchozích zkušeností s doktory, gynekolog byl toto můj 3. předchozí gynekoložky jsem musela opustit, protože mi bylo velmi nevhodně vyčítáno, že neberu antikoncepci... Kterou jak jsem zpětně zjistila ani brát nesmím, protože mám špatnou srážlivost krve.

Pamatuji si jak mi tenkrát v mých 17ti letech řekla gynekoložka, až si tu antikoncepci tedy neberu, ale ať jí tam pak nepřijdu že jsem těhotná... Nu to byly poslední slova, která jsem od ní šlyšela.... 

Ale to jsem trochu odbočila... Vraťme se zpět...

Jsem v 7.tt gynekolog má v online systému volno až za 3 týdny a já ze strachu, aby to nebylo pozdě zvedám telefon a volám do ordinace, abych se zeptala zda to nevadí...

A to byl onen osudovým  moment, který vše změnil...

 

Telefon zvedá recepční, jménem se nepředstavila, jen jménem pana doktora. 

Telefonát si nepamatuji doslovně, ale pokusím se co nejpřesněji interpretovat, BEZ PŘIBARVOVÁNÍ, upozorňuji, že jsem po telefonátu asi hodinu brečela a to jsem jinak byla emočně velmi stabilní.

 

Recepční: " Ordinace dr ... "

Já: "Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda jsem se dovolala správně do ordinace pana doktora xxx na ...." (chtěla jsem dopovědět větu, pan doktor měl v Plzni dvě ordinace, tak jsem se chtěla zeptat, zda vůbec volám do té správné)

 

Recepční: "Já Vás hned přeruším ... voláte správně, co potřebujete?"

 

Já: " Ráda bych se zeptala, asi jsem těhotná a ráda bych se objednala ..." (opět jsem neměla možnost domluvit, chtěla jsem říct, že jsem se chtěla objednat přes internet a že je volno až za 3 týdny, což mi nevadí, že klidně počkám, jen aby to nebyl problém)

 

Recepční: " No tak počkejte a vy k nám chodíte? Jméno?"

 

Já: " Sděluji jméno" ( čekám co se bude dít, něco slyším jak ťuká do počítače)

 

Recepční: "No už Vás tu vidí, a nebyla jste na preventivce, proč jako?"

Já: "Ano já vím, omlouvám se." (tohle jsem čekala, na preventivní prohlídce jsem měla býr asi před 4 měsíci, ale vzhledem ke covidu a snaze o miminko vysvětlujte recepční po telefonu, proč jste na preventivku nepřišly"

 

Recepční: ještě pár větama okomentovala že je to hrozný, že jsem měla přijít a bla bla... "No takže, prvně uděláme tu preventivku a pak se uvidí"

 

Já: " Dobře a mohu se zeptat, zda mohu příjít s přítelem? Je to naše první děťátko, tak bych byla ráda kdyby mohl jít se mnou.


Recepční: " No tak vy jste se snad zbláznila ne? Koukáte vy vůbec na televizi? Pusťte si někdy zprávy ať víte co se venku děje. My tu máme 3000 pacientek a můžete být vůbec ráda, že ještě fungujeme, natož aby nás tu ohrožoval ještě Váš přítel" ( Ok, tohle byl moment kdy se to ve mně zlomilo a říkala jsem si WTF? Vážně ta paní doporučuje těhotné ženě koukat na zprávy? Nešlo by to říct i jinak? Ptala jsem se velmi slušně... Zpětně je to úsměvné, TV doma nemáme)

 

: "Aha... no dobře to se nedá nic dělat"

 

Recepční: "A budete si chtít dítě nechat nebo chcete potrat?"

 

Já: "Samožrejmně nechat" (tohle jsem asi dost vyhrkla, ta otázka se mnou uplně škubla, vážně se na tohle ptá po telefonu a tak bezcitně? Ty vogy, jako představa, že opravdu volám a chci se objednat na potrat, tak by mne tahle paní uplně dodělala... Lehce se mi i zamotala hlava, vůbec jsem nečekala, že by se mně na tohle někdo mohl zeptat a už vůbec ne po telefonu a tak chladně.

 

Recepční: " No to víte zeptat se musím, ale nebojte to budete krásná mladá maminka." (Tady mi chvilku přišlo, že je paní labilní. :D Najednou uplně obrátila a bylo slyšet, že se velmi snaží být milá, asi vycítila, že tahle otázka už byla moc... To jsem netušila co přijde)

 

Recepční: "Takže si zapište datum a hodinu a přijďte včas paní doktorka má ten den hodně pacientů."

 

Já: " Paní doktorka? Ale já chodím k panu doktorovi..."

 

Recepční: " Pan doktor má teď 500 těhotných k tomu budete ráda, když se dostanete ve 2. trimestru a bud'te vůbec ráda, že fungujeme.

 

Já: " Aha, no dobře, já jen, že je to mé první těhotenství a k panu doktorovi chodím asi 4 roky."

 

Recepční: " Za celý těhotenství ho uvidíte, připravte si na první kontrolu 500,- a počítejte s poplatkem 1500,- přineste to přesně." (O peníze my nešlo, ráda si připlatím za kvalitní služby, obzvlášť v oblasti zdraví, ale jak jsem později zjistila, bylo to za vyšetření, která bych ani nechtěla, ikdyž pochybuji, zda by se mne někdo ptal" 

 

Já: " Ano dobře, děkuji, naschledanou"

 

Pokládám telefon, nevěřícně sedím na posteli, přesouvám se za Markem do kuchyně a propadám v pláč a paniku...

 

Rekapituluji Markovi celý hovor a říkám mu, že tam prostě jít nemůžu, že takhle to přeci nechci, že se nesvěřím do péče někomu, koho vůbec neznám a že jsem počítala s tím, že budu chodit ke svému gynekologovi a né k nějaké cizí doktorce kterou vůbec neznám...

Otevírám rezervační systém a zjišťuji, že jsem dokonce objednaná uplně na jiné místo, něž kam jsem chodila a že v kalendáři je pro mne vyhrazených 10-15minu, což je opravdu spousta času, když jste poprvé těhotná. :D Kéž by byla možnost si zaplatit a mít víc času a klidu...

Naprosto mně chápal a plně mne podpořil. 

Tímto jsem se tedy velmi nechala rozhodit ze své rovnováhy a netušila co budu dělat, kam budu v těhotenství chodit, komu se svěřím do péče v tomto velmi citlivém období, komu budu natolik důvěřovat? 

No během hodiny situace vypadala mnohem lépe... našla jsem si porodní asistentku a domluvila si s ní schůzku, aby mi poradila a pomohla vymyslet jaké mám možnosti, a jak se s tímto popasovat, abych to zvládla co nejvíce v klidu.

(Ráda bych zdůraznila, že první návštěva trvala asi hodinu, druhá asi 3 třetí asi 2 a čtvrtá taky 2 :D/)

 

Po druhé návštěvě, jsme se rozhodli, že nového gynekologa hledat nebudeme, budeme v péči PA a podstoupíme vyšetření na genetice. K tomuto rozhodnutí jsem potřebovala spoustu odvahy, protože už člověk není odpovědný jen za sebe, ale i za miminko, ale po těch hodinách času, který jsme u PA strávili, jsem si byla jistá, že dělám dobře a že lepší péče by se mi nedostalo. K mému rozhodnutí také pomohlo to, že jsem mladá a zdravá od začátku vnímám, že je vše v pořádku a že není třeba vnějších zásahů. Mám v pořádku všechna vyšetření, tlak, moč, krev... Vše ukázkové. :)

Stres, který jsem měla ze změny gynekologa, byl tak silný, že by to napáchalo víc škody, než užitku.

Na druhé návštěvě jsme porpvé slyšeli srdíčko (ano slyšeli, tady se přítomnost tatínka považovala za normální a já jsem za to vděčná, protože celé těhotenství tak je Marek součástí a není z ničeho vystrkáván. Vnímám, že i díky tomu se může lépe vžit do nové role a má stejné informace, jako já. A hlavně... vše zažíváme SPOLU!

 

Tedy krom návštěvy genetiky... S tím jsme trochu počítali a neměli jsme energii na to se s někým dohadovat, jestli tam Marek může nebo ne... 

Na genetice mně čekala srážka s realitou od PA jsem byla zvyklá na laskavý přístup plný lásky :D no zhýčkala si mně... Na genetice Marka hned u recepce vyhodili, pak jsem čekala v čekárně s páry, které čekaly na umělé oplodnění (odběry atd, zkrátka kdo tam byl s chlapem bylo jasné, že má problém), což se asi nikdo nezamyslel nad tím, jak se tam obzvlášť Ti muži asi cítí, když je teď hned jasné, kdo je tam těhotný a kdo tam řeší nějaký problém...

Nu nevadí, počítala jsem s tím, že tam tedy půjdu sama, doktor byl takový neutrální, popsal kde co se u miminka nachází, několikrát vystrašil, ale vše bylo v naprostém pořádku, pak jsem šla na odběr krve, kde tedy sestra byla opravdu velmi milá, to zase musím pochválit, noo a při odchodu se se mnou loučili se slovy, ať jsem celý den u mobilu :D že kdyby volali, tak je něco špatně a když volat nebudou, tak je vše v pořádku... Celý den jsem tedy byla trochu nesvá s každým zazvoněním telefonu. Ikdyž jsem někde hluboko uvnitř sebe věděla, že je vše v pořádku a s příštím těhotenstvím bych na tento test nejšpíš ani nešla, jedná se o test na možnost přítomnosti Downova syndromu, nicméně nikdo Vám neřekne, zda to mít miminko bude na 100%...

Já byla rozhodnutá, že ikdyby mi výsledek vyšel špatně, stejně bych si miminko nechala, protože stále je tam šance, že bude miminko absolutně zdravé. (Můj velmi lajcký názor na to upozorňuji, takto to vnímám já) :) Navíc se prý poměrně často stává, že tento test vyjde špatně, tak Vám nabídnou nějaký lepší (poměrně drahý) a z toho vyjde (většinou) že je vše v pořádku. 

Zkrátka pro mně jen zbytečné nervy a asi i kdyby bylo něco špatně, tak bych to raději nevěděla, než se celé těhotenství ve strachu klepat. :) 

 

Tím tedy příběh nekončí, ale o tom zase někdy příště. :D Zkrátka je to zkouška a já dělám, jak nejlépe v danou chvíli dovedu.

Vím, že tato cesta není pro každého a osobně to nepřeji nikomu zažít, protože mně tohle dost znepříjemnilo začátek těhotenství.

Na druhou stranu mne to donutilo převzít odpovědnost a postavit se do své síly. :) 

Prosím nebrete tohle jako návod, ani doporučení, je to jen a pouze můj vlastní příběh, má vlastní zkušenost... :) 

Vy se řiďte sami sebou a svou intuicí. :) Každý jsme odpovědný sám za sebe. :)

 

S láskou Nikol. <3

 

zkoušky

 Snímek obrazovky 2021-02-04 v 20.51.20

Snímek obrazovky 2021-02-04 v 20.48.54

bohyne_logo

 

 

 

 

 

 

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení